mezi lezci se jim od nepaměti říká Sušky. Když mi bylo 17 let, učil mne zde lézt strýc Jirka. Už tenkrát byl Prachov i Adršpach považován za turisty provařený, a tak se jezdilo lézt do Tisé a občas i sem. Byl zde klid a velebné ticho, které občas přerušilo jen pískání parní mašiny v údolí. Stál jsem na kraji lesa a připravoval lano. Nedočkavě hleděl na spáru ve stěně a dva kruhy, co mne dělily od vrcholu. Kde ty časy jsou? Nával turistů se zde od té doby zestonásobil a jejich nekončící pokřikování je dnes slyšet až v hospodě u Boučků, co je hned vedle Jizery ...
Lokace: Čechy, Malá Skála, Suchě skály
Klíčová slova: podzim, podvečer, skály, hřeben, skalní věž, stín
Fotografie byla již 2925× zobrazena