teplé odpolední slunce mne vytáhlo na kolo. Zamířil jsem na skalnatý úvoz zvaný Punčocha, chtěje si ověřit svoji technickou zručnost a pak dál pokračovat směrem na Brdy. Nebudu to moc rozepisovat, ale na kamenném prudkém sjezdu, jsem se položil, udělal kotrmelec a dokonale se vpletl do svého kola. Ani Mydlář by to tak zručně nedokázal. Ležel jsem na zádech, zkoumal zda si něco nezlomil a kterou končetinu mohu pohnout. Za moji hlavou, kam jsem nedohlédl, se ozvalo charakteristické ťukání. Hůlkaři na procházce. Maruš tady někdo leží, řekl mužský hlas. Jak leží? zeptala se zřejmě Maruš, která na mne asi neviděla. No chlap s kolem tu leží. Hele pojď rychle pryč, ať to ještě není na nás. Zvuk ťukajících hůlek se začal rychle vzdalovat. Začal jsem se smát a přestal počítat kosti ...
Lokace: Čechy, Vysoký Újezd
Klíčová slova: jaro, rybníček, odraz na hladině, borovice, kvetoucí strom, suchá tráva
Fotografie byla již 3995× zobrazena