betonová Praha

tak jsem si koupil první palačinku. Má 27mm. Pošilhával jsem po ní dlouho a nemohl se rozhodnout. Velikost její čočky, která se blíží té, co mám na telefonu, budila u mne trochu nedůvěru. Ovšem po blbém (kamarádi říkali krásném) pádu z kola a několika kotrmelcích s batohem na zádech (ve kterém byla Fuji X3 s nasazenou FX 18mm f/2) bylo rozhodnuto! Objektiv musí být ještě výrazně nižší, tedy kratší, jinak to záda nevydrží (na rozdíl od objektivu).
Tak jsem ho dnes u Škody koupil! Na Václaváku jsem sedl na lavičku a spokojeně nasadil na fotoaparát. A kurňa, objektiv nemá kroužek clony. Zkoumal jsem menu a nahlas u toho pičoval. Bezďák co seděl vedle mne na lavičce, přestal lemtat z petky pivo a povídá: Jasněěě, voleti prodali šmejd. Dej mi dvacku a já ti přivedu Clonu, co jí nejni ani sedumnáct. S úsměvem jsem ocenil jeho pohotovost a dvacet korun mu fakt dal. Bezďák mne ujistil ať počkám, že se vrátí a byl pryč. Ještě chvíli jsem bloudil v menu než jsem pochopil co kde nastavit a clona najednou byla! Vstal jsem spokojeně z lavičky a šel fotit s novou palačinkou Prahu ...

Lokace: Čechy, Praha,

Klíčová slova: černobílá, zátiší, stín, schody, podchod

Fotografie byla již 2918× zobrazena