cestou z vrcholu Šlachovek se musí projít kolem několika maringotek pastevců ovcí. Když mne viděli přicházet vyšli dva ven. Podali jsme si ruce a já pozdravil. Starší muž začal: Čo to maš za psa? To je Gordon Setr, řekl jsem. Jó to znám, mám ho v takej knižke a kďe máš babu. Nemám cestuji sám. Sám? Dyť máš psa, co to je zač? To je Gordon Setr. To jó, toho znám to není ovčák. A baba tě někde čeká? Jo, mám doma ženu. A ty jedeš jen se psem? Čo to je za psa? To je Gordon Setr. A to přes rameno to máš kaťuše, vmísil se do rozhovoru mladší a ukazoval na nohy stativu co mířily směrem k nebi. Né to je stativ, odpověděl jsem. A němaš v tom batohu flašu, převzal iniciativu zase ten starší? Bohužel tu sebou nemám. A ten pes je čo? To je Gordon Setr, řekl jsem pokud možno normálním tónem. Tímto způsobem pokračoval rozhovor ještě hodnou chvíli, aniž jsme opustili téma co to je za psa, zda nemám nejaký chlast a kde mám babu (jen na kaťuše už nedošlo) ...
Lokace: Slovensko, Pieniny, Šlachovky
Klíčová slova: kopce, mlha, svítání, ráno, louka, ohrada, ovce, bača
Fotografie byla již 3250× zobrazena