ach ta rána burgundská

byl jsem již vzhůru, ale oči stále pevně zavřené a snažil se vyvolat obraz včerejška. Praktikuji tento postup vstávání od dávných studentských dob. Tehdy v jakémsi kalném ránu, po divokém večírku, jsem otevřel oči příliš prudce, dřív než mě mozek mohl varovat. Vedle mne ležela dosti nepohledná osoba ženského pohlaví, což zřejmě bylo asi to jediné, co mě večer na ní mohlo zaujmout. Úlek to byl hrozný. Od té doby nechávám ráno oči zavřené tak dlouho, než se vrátí paměť a mozek vytvoří přibližný obraz toho co mě čeká. Dnes jsem byl ale zaskočen. Na těle jsem cítil teplé paprsky slunce a do uší se dral zvuk traktoru a podivný šum podobající se kapkám deště. Chvíli jsem ještě odolával, neboť zvuk se vzdaloval a já žádný déšť necítil, ale nakonec jsem oči otevřel. Přivítalo mne nádherné burgundské ráno, sluncem zalitý kostel za hlavou a postarší vinař jezdící s postřikovacím strojem vinicí, v níž jsem se z neznámého důvodu večer zřejmě uložil ke spánku ...

Lokace: Francie, Burgundsko, Burgy

Klíčová slova: víno, svítání, vinice, kostel

Fotografie byla již 4569× zobrazena