domek na blatech

doufám, že i ona se zasmála

Tvoje reakce na vstup pani chytré je geniální! Už dlouho jsem se tak nezasmál.

jsem rád Zdeňku, že tě oslovila. I já z ní mám docela radost ...

Nebudu se dlouze rozepisovat, to už zařídili jiní, tak tedy - pěkná fotka.

ty by jsi taky furt něco pižlal ...

Ja bych to teda asi zespodu opizlal na nohavicu ale to je jen muj pohled. Kazdopadne tahle fakt moc libi ....

tak to je rekord pani chytrá, 397 vašich napsaných slov a já nemám ani jedno, kterým bych oplatil

to já raději řecké báje: Za starých časů na sebe brávali Zeus a posel bohů Hermes lidskou podobu a chodili po světě, aby viděli, jsou-li lidé dobří nebo zlí. Na sklonku jednoho dne došli do krásného údolí, plného krásných a bohatých dvorů. Rozhodli se zde přenocovat. Zeus poslal Herma,aby se poptal po nějakém ubytování. Hermes byl za chvíli zpátky. "Nikde nás nechtějí, Die, pro tuláky prý nocleh nemají. Někde na mne dokonce poštvali psy!" "Byl jsi opravdu všude?" "Zkusil jsem všechny velké statky, nebyl jsem jen v té malé chaloupce na kraji. Tam nás určitě nebudou moci přivítat." Zeus se však rozhodl, že to zkusí i tam. V chaloupce žili stařičtí manželé Filemon a Baucis. K Hermovu překvapení přivítali hosty velmi srdečně. Sami mnoho neměli, hostům však snesli na stůl vše, co mohl jejich chudý příbytek a zahrádka nabídnout. Baucis otřela stůl voňavou mátou a prostřela na bílém pláténku skromnou večeři. Na stole se objevila jablka, plástev medu, hrozny, které uzrály za chalupou. Filemon naléval hostům víno míchané s vodou a pořád se omlouval, že je to jen laciné víno. Když však naléval další a další kalichy a džbán byl pořád plný, Baucis poznala zázrak a vydechla: "Sestoupili k nám bohové." Oba s Filemonem se začali svým hostům klanět a chtěli pro ně upéct svoji jedinou husu. Bohové je však zadrželi a Zeus jim pokynul, aby vyšli před svoji chatrč. Uviděli, že jejich údolí je zalito vodou, všechny bohaté, ale pyšné statky jsou v hlubinách. Nic nenasvědčovalo tomu, že ještě před chvílí zde bylo něco jiného, než vodní hladina. Stařičká chatrč, před kterou stáli se začala proměňovat v krásný chrám s bílými mramorovými sloupy a zlatou střechou. "Za to, že jste nás tak vlídně přijali a podělili se s námi o to málo, co jste měli, splním vám přání," řekl Zeus. Stařečci se ani nemuseli domlouvat. "Přáli bychom sloužit v tomto krásném chrámu a až přijde náš čas, chceme zemřít ve stejnou chvíli. Ať nemusíme jeden druhého pohřbívat," řekl za oba Filemon. A tak se stalo. Jednoho dne seděli spolu před chrámem a vyhřívali se na sluníčku. Filemon se podíval na Baucidu a uviděl, že začíná zarůstat listím. "Sbohem," řekl. Baucis se k němu otočila, natáhla ruku a ta se změnila ve větev. Oba se proměnili ve stromy, Filemon v dub a Baucis v lípu. Zůstali blízko sebe i po smrti a zafouká-li vítr, dotýkají se větvemi.

vždyť říkám Jirko, že se mě tam líbilo (co ty si ale pamatuješ za detaily)

Jak jsem četl to "když jsem vzal dnešní noviny", hned jsem si vzpomněl, co jsi do té barabizny šel okamžitě po focení dělat:) Pěkný světlo jsi z toho vykouzlil.

jsem rád, že se vám holky líbí. Mě se tam taky líbilo, před barákem veliké jezero a kolem dokola hory a prázdno

Opravdu pěkná, taky se mi líbí A co ten domek Ivane? Už jsi ho zabral?

Jo to je příjemná fotka

bylo to Jirko někde mezi sněhem, deštěm a slunečním svitem. Prostě Skotsko jak má být

Velmi zvláštní světlo, Ivane. Ta se mi líbí.