dotknout se tepu země

tak ještě jednu elektrárnu, bez ohně, bez kouře. Chladnou ledničku z Makra, kovově lesklou z jiného vesmíru přenesenou, napojenou přímo do srdce světa a vysávající jak upír krev z hloubky naší planety. Možná je to cesta budoucnosti, ale ta neosobní studenost, ten obraz mechanismu co nepotřebuje člověka, aby ho řídil, ten mě děsí. Koukal jsem na ní, v té deštivé noci, přes hledáček mého fotoaparátu a neměl dobrý pocit. V hlavě mě prolétla vzpomínka na Goléma. Také to byla spoutaná energie, ale sloužila jen těm co měli šém …

Lokace: Island, Jihozápadní sektor, poloostrov Reykjanes

Klíčová slova: geotermální energie, alternativní zdroje, hliníkový plášť, elektrárna, komín, potrubí

Fotografie byla již 5528× zobrazena