Kuks jsem v poslední době míjel snad stokrát – někdy na kole, jindy autem. Když šlapu do pedálů, je jako na objednávku modré nebe, slunce zalévá krajinu zlatem, ptáci zpívají, motýli poletují a já nemám s sebou ani foťák, natož dron. Zato když jedu autem s kompletní výbavou, je zataženo nebo rovnou prší a dron si tiše zoufá, že zase přijel zbytečně. Ale naposledy, při večerní cestě z Hradce na chalupu, se vše konečně sešlo. Počasí jako malované, slunce na správném místě, prostě zlatá hodinka. A já měl u sebe vše potřebné. Přísloví říká, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Obvykle to znamená, že dříve nebo později dojde na špatný konec. Já ale myslím, že může nastat i dobrý konec. Třeba: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se přinese pivo. A s focením je to stejné – tak dlouho jezdíš bez foťáku v krásném počasí, až jednou se vše sejde i když jsi připravený …
Lokace: Čechy, Kuks
Klíčová slova: podvečer, léto, klášter, špitál, sochy, Špork
Fotografie byla již 609× zobrazena