před bouřkou posedět na stromě

že jsme promokli až na kost není důležité. Důležité je že jsme přežili. Přelezli jsme s Chikem el. ohradník a šli po louce v úzkém klikatém údolí. Za druhou zatáčkou se objevil statný hřebec a stádo hnědých rohatých koz. Kůň si nás pohrdavě poměřil a hrábnul kopytem. Kozy za ním jako vojsko v jednom šiku. Ustoupili jsme s Chikem úplně k ohradníku, aby stádo mohlo projít. Kůň zlobně zafrkal, přitáhl uši k hlavě a rovnou k nám. Popadl jsem Chika do náruče, přehodil ho přes ohradník a skočil za ním. Škrtl jsem nohou o lanko, dostal děsnou ránu a spadnul na zadek vedle Chika. Majitel tam snad pouštěl 220V. Hřebec se před ohradníkem zastavil, znova temně zafuněl a vzepjal se na zadní. Už jsem viděl, jak to vedení přetrhne a pak si nás podá. Kopyta ale dopadla těsně vedle. Znova se zvedl a opakovaně proti nám šermoval kopyty. Kozy k tomu vesele mečely a řekl bych, že se i smály, jak nás jejich velitel vyděsil. Uznávám, že to byla pěkně potupná scénka. Ale já se pomstím. Jak někde uvidím prodávat koninu, hned si ji s chutí dám ...

Lokace: Čechy, Krkonošské podhůří,

Klíčová slova: osamělý strom, posed, pole, kukuřice, mraky

Fotografie byla již 1618× zobrazena