při pohledu na toto vetešnictví jsem si vzpomněl na krámek, co býval na rohu Týnské uličky. Starý pan Čapek tam prodával rezavé hřebíky, přetržené řetězy, krabičky od mýdla a další věci, které ztratily význam. Za jednu věc chtěl někdy padesát haléřů a druhý den, třeba i sto korun. Jeho krámek tam byl už za první republiky, byl tam za války a přežil i komunisty. Co nepřežil, je ale dnešní šílený nával turistů. Vetešnictví pana Čapka zmizelo a dnes je z něj tuctové Bistro Café. Další staropražské zákoutí tak přišlo o své kouzlo. Snad tohle vetešnictví, utopené uprostřed australských eukalyptových lesů, nepotká podobný osud ...
Lokace: Austrálie, Nový Jižní Wales,
Klíčová slova: bouda, obchod, vetešnictví
Fotografie byla již 3072× zobrazena
Třeba to povíš až se někde potkáme ...
Ale kdybys věděl koho já za mládí znala a ještě do mě byl hrozně zamilovanej, tak věř, že by to s tebou snad seklo nebo bys myslel, že jsem utekla z blázince 

. Jak píšu nahoře. Z toho krásného vetešnictví je dnes nevýrazná Cafe kavárna, ani se tam nechoď podívat ...