zapadání

sedím sám v podvečer na Provodínských kamenech a dívám se na ten krásně zádumčivý kraj. Do mých myšlenek se vloudí školní vzpomínka na K.H.Máchu a jeho Máj. Jak jsem se jedno nedělní odpoledne měl za trest naučit kus té nádherné básně a jak jsem jí nerozuměl a jak jsem jí ani nechtěl rozumět. Vždyť venku svítilo slunce, bylo mě 15 a pod okny pískal Honza, že půjdem na jahody co rostou v zahradnictví u Libočáku

Fotografie byla již 4725× zobrazena