Slavíčku, Špálo, Kosárku - je léto
pokosené pole obilí, to bývala pro malíře vždy výzva. Co jen vzniklo obrazů, kde dominuje žlutozlaté strniště a v řadách pěkně vyrovnané panáky snopů. Vše pod modrou oblohou plnou idylických bílých mraků. Bylo to oblíbené téma, takové české, vlastenecky národní. I bolševik zkusil na tuhle strunu zahrát. Vyměnil starou ohnutou vazačku snopů v zástěře za svazáckou údernici s rukou ve vlasech, vztyčenou hlavou a zrakem upřeným k lepším zítřkům. Povoz koní na obzoru zaměnil za dvojici ruských kombajnů a modré nebe okrášlil rudou hvězdou. Místo panáků ze snopů, se pak po poli chaoticky válely podivné, rozpadající se kostky stlačené slámy. Stranické sekretariáty byly podobných uměleckých hodnot plné. Naštěstí doba pokročila. Soudruzi jsou pryč a malíře nahradili fotografové. A jak se zdá, kulaté obří balíky slámy, přeci jen nějakou tu českou krajinou poezii zase nabízejí …
Klíčová slova: pole, sláma, balíky, nebe, mraky
Fotografie byla již 5678× zobrazena
