na slovíčko Cezanne

závidím Francii. Závidím jí její zeměpisnou velikost a hlavně jí závidím Provence. Velké hory, divoké řeky, výborné víno a modré vysoké provencelské nebe. Žhavé slunce tam láme své paprsky na polích slunečnic a levandulí a na zemi vykresluje ostré stíny cypřišů, či naopak polostínem láká k posezení v háji osik. Šumění listů už jen dokresluje tu ničím neohraničenou a nikdy nekončící pohodu Provence. Sednete si, napijete se vína a přivřete oči. Napřed uslyšíte hlasy a pak je uvidíte i přicházet. Tu velkou čtyřku impresionistů. Gauguin se jako vždy hádá s Vincentem a za nima osamoceně Cézanne a Sisley. Právě oni jako první objevili to kouzelné světlo Provence. Tak honem postavit stativ a něco z toho zkusit zachytit do řady čísel, když už to neumím se štětcem …

Lokace: Francie, Provence

Klíčová slova: stromy

Fotografie byla již 5306× zobrazena