tak už mám zase pěkný absťák. Nemyslete ale, že si snad něco píchám, nebo zobu prášky, to opravdu né. Já totiž občas dostávám a teď už ho mám skoro pořád, absťák po Skotsku. Je to víc než 5 měsíců od mé poslední návštěvy a to se už fakt nedá vydržet. Když si jdu večer lehnout a zavřu oči, vidím to pobřeží a slyším příboj vln. Z mlhy a deště vystupuje silueta hradu a pod ním uhání krásná čistá řeka, která byla před malou chvílí ještě vodopádem, aby ztratila svou divokost v nádherném jezeře. Mám oči zavřené, ale přesto jasně rozeznávám ty zasněžené vrcholky hor, jenž s prvním paprskem slunce obtisknou svůj stín na mlžný opar, zvedající se z nekonečných vřesovišť. Chci rychle usnout a vše zaspat. Místo spánku, ale nakonec vstanu, jdu zapnout počítač a pro uklidnění se musím kouknout na pár fotek. Prostě už mám zase absťák po Skotsku. Když se potom vracím do postele, snažím se nepozorovaně vklouznout pod deku, aby se žena nevzbudila. Přesto se zavrtí, natáhne ke mně ruku a tmou se nese tichá výčitka. Už zas to na tebe leze? Že si nedáš pokoj. Zkus myslet taky na něco jiného ...
Lokace: Skotsko, Dunnotar Castle
Klíčová slova: moře, podvečer, hrad na skále, zřícenina, hejno krkavců
Fotografie byla již 4873× zobrazena